Látkové košile byly během 18. i 19. století běžnou součástí pánského oblečení v Evropě i USA. Podle střihu se dělí na dvě kategorie, na košile hranatého a krejčovského střihu. Hranatý střih je dobově starší, zatímco krejčovský střih se vyvinul až s vynálezem šicího stroje a nástupem průmyslové revoluce.
Vyčiněné pláště z bizonů, jelenů, losů a dalších zvířat patřily mezi indiány Velkých plání k základnímu oblečení mužů i žen v chladném počasí. Používaly se s chlupem i bez chlupu. Mnohé pláště byly nádherně zdobené a byly tak nejen ochranou proti chladu, ale především uměleckými díly.
Článek se věnuje vývoji mužských indiánských legín na Velkých pláních. Popisuje jednotlivé typy, jejich konstrukci, oblast rozšíření a v neposlední řadě i zdobení.
Ramínkové šaty mají původ v severovýchodních lesích, z oblasti Velkých jezer. Rozšířily se však až na severovýchodní část Velkých plání. Na počátku 19. století však již vycházely z módy. Jejich střih je velice jednoduchý. Vyráběly ze především z jelenice a později i z vlněné látky.
Šaty z přeložené kůže jsou starým typem indiánských ženských šatů původem ze severovýchodních plání. Dělí se na siousxký a kríjský typ. Článek diskutuje jejich rozšíření, střih, varianty, rady k výrobě, obsahuje fotky originálů i kvalitních replik.